X hits on this document

259 views

0 shares

0 downloads

0 comments

10 / 94

        Školu pojímá jako „dílnu lidskosti“, čímž se snažil ve vzdělávání prosadit pedagogický humanismus a demokracii. Chce rozvíjet „všechny ve všem všestranně“, ve výchově nezná rozdíly stavu nebo pohlaví, odmítá jednostrannost výchovy i její úzký prakticismus.6  Vypracoval didaktiku, ve které vystihuje všechny důležité informace, jak dobře učit. Ve vzdělávání prosazoval názornost, která patří k jeho základním principům. Dalšími principy jsou systematičnost, návaznost mezioborových informací, aktivnost, probouzení zájmů u dětí, přiměřenost a respekt k věku a individuálním zvláštnostem žáka.

        JOHN LOCKE (1632-1704) patřil k hlavním reformátorům individuálního vzdělávání. Narodil se 29. srpna 1634 ve Wringtonu v jihozápadní Anglii. Byl pedagogickým myslitelem, filozofem, univerzitním učitelem, politikem a ekonomem, domácím lékařem liberálního politika hraběte Shaftsburyho a vychovatelem jeho vnuka. Individuální výchovu popsal ve spise Myšlenky o výchově, kde vyzdvihuje výchovu soukromým vychovatelem v rodině, která probíhá hlavně ve šlechtických a měšťanských rodinách. Kladl důraz na tělesnou, rozumovou a mravní výchovu.

        Doba 17. a 18. století byla období temna a nebyla pro oblast školství příliš příznivá. Vzdělání se týkalo pouze vyšší společenské třídy, protože nebylo státní, ale bylo individuální soukromou záležitostí. Děti z bohatých rodin navštěvovaly soukromé školy nebo za nimi docházel domácí učitel. Po absolvování individuálního vzdělávání pokračovaly na latinských školách. Locke vydal spis Dobrozdání o chudinství, kde navrhoval zřízení pracovních škol pro děti z chudých rodin, kam docházely od třetího roku věku. Vůbec se nezabýval výchovou dívek, zabýval se hlavně výchovou mladého gentlemana z vyšších společenských vrstev. Vydal také spis Několik myšlenek o vychování, která je věnována praktické výchově mladého gentlemana. V tomto spise se také zabývá přednostmi domácí výchovy. Řeší problém, jaké má domácí výchova pozitiva a negativa. Zjistil, že pobyt žáka ve škole ho naučí pohybovat se mezi vrstevníky, komunikovat s nimi a začlenit se mezi ně. Zároveň však může přebírat od svých vrstevníků negativní formy chování, které nazývá ve svém díle hrubostí a odpornou nezvedeností. Za negativa domácí výchovy označil – neznalost a neobratnost pohybovat se ve světě. Zastává názor, že žáci si osvojí pravidla chování ve společnosti a jednání s lidmi jedině tehdy, pokud mezi ně budou uvedeni. Podle Locka je výhodou domácího vzdělávání skutečnost, že v domácím prostředí pracuje domácí učitel

6 Jůva, V. sen. & jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1997, 76 s. ISBN 80-85931-43-5, s.18.

Document info
Document views259
Page views259
Page last viewedFri Dec 09 05:09:56 UTC 2016
Pages94
Paragraphs1159
Words23888

Comments